To je v?decky dokazano, ?e p?ili? mnoho spanku nebo p?ili? malo spanku vas m??e zabit.
Re?im spanku je dobra v?c, pokud nebudete mit p?ili? mnoho nebo p?ili? malo. Kde jsme to sly?eli p?edtim - v?eho s mirou. Ale mysli?, ?e vic spanku by bylo dobry, proto?e je to nadherne, zejmena na de?tivy den.
Jsme se v?dy ?ekli, ?e dobry 8-10 hodin spanku ka?dou noc je po?adovano, a to je dobra v?c. To m??e byt dr?et nad v na?i pam?ti jako dit? na?i rodi?e cht?li jit do postele v 8 hodin byt odpo?ata ?koly dal?i den. V tomto p?ipad? ale nebavime se o p?stovani d?ti, ale zdrave dosp?le.
Jak zjistime ni?e z r?znych studii, dostat osm hodin spanku, m??e pro n?j byt ka?dou noc ?patne pro va?e zdravi. Podle udaj? ze studie II prevence rakoviny jednotlivci, kte?i pr?m?rn? sedm hodin spanku ka?dou noc maji ni??i umrtnost ne? ti kdo spat osm hodin. Tyto informace o spanku m??e pomoci najit n?jake rychle odpov?di na va? problem.
"Nejni??i [umrtnost] skupina skute?n? spal mezi ?esti a polovinu a? sedm a p?l hodiny," ?ekl Daniel F. Kripke, MD, profesorem psychiatrie na Kalifornske univerzit? v San Diegu. "Hlavni umrtnost riziko spojene s obvyklym spanku trvani je mezi dlouhou pra?ce, ktere myslim ty spat osm hodin. Mimochodem volani je dlouhy spanek je p?esna, proto?e z novych dat vime, ?e pr?m?rny Ameri?an v?edni spi asi ?est a p?l hodiny."
Tady je to trochu velice zajimave. P?emy?lejte o tom kolik ?asu, v pr?m?ru ve skute?nosti spi? za noc. Ignorujte no?ni strany, novorozence p?ipadna a ?eka se, a? va?e dospivajici dit? p?ijde ve t?i rano. Prav? se co si mysli?, ?e je va? pr?m?rny ?as na spani ka?dy den (nepo?itam ko?ka NAP - ty ve skute?nosti bylo zji?t?no prosp??ne - ale to je jiny p?ib?h).
OK - ma? svoje ?islo? Vysledky jsou.....
Dr. Kripke ?ika, z vysledk? studie, ?e jedinci, kte?i spali osm hodin za noc byly 12 % spi?e zem?it do ?esti let, ne? byly ty, kte?i spi sedm hodin. Nejvy??i umrtnost do?lo mezi mu?i a ?enami, kte?i spali vice ne? osm a p?l hodiny. Tato skupina m?la alespo? 15 % zvy?ene riziko smrti.
Spi p?ili? mnoho opravdu t? dat vy??i riziko dieing. Co za p?ili? malo spanku? Dr. Kripke ?ika, ?e co se ty?e kratky spanek, mu?i, kte?i spali men? ne? ?ty?i a p?l hodiny a ?eny, kte?i spali men? ne? t?i a p?l hodiny m?l take alespo? 15 % zvy?ene riziko smrti. Tato zji?t?ni p?edlo?il na 16. vyro?nim zasedani souvisejici Professional spanku spole?nosti.
Studium historie - Pro? tak dlouho v spi? vykazuje?
Data byla shroma?d?na americka spole?nost pro rakovinu v roce 1959 za prvni studii. P?edb??ne vysledky z teto studie, ?ika studie prevence rakoviny, byly publikovany v roce 1964. Studie v te dob? dosp?l k zav?ru, ?e do?lo k nejlep?i mira umrtnosti mu?? a ?en, kte?i spi sedm hodin ve?er. "Byl to velmi konzistentni a vyznamneho vysledku," ?ekl Dr. Kripke. V?ak poznamenal, "Tato studie neobdr?el velkou pozornost od Spole?enstvi spanku v dob?, proto?e byl publikovan v literatu?e rakovina."
P?vodni data byla reanalyzed v roce 1979 a opravit odebranim jine p?ispivajici faktory, jako by se v ka?de studie ?iroke ve?ejnosti. Dr. Kripke a kolegy zjistila, ?e nejni??i umrtnost v sedm hodin, n?ktere zvy?eni umrtnosti spojene s kratkymi spanku a je?t? prud?i nar?st dlouheho spanku. ?ekl, mnoho otazek z?stava tykajici se jine rizikove faktory, ktere nebyly brany v uvahu.
Aby se odpov?d?t na n?ktere ze zbyvajicich otazek a obavy ohledn? data a jeho vysledky, v roce 1982 zahajil Dr. Kripke novou studii. Byl to nazyvat II studie prevence rakoviny. Tato studie zpochybnila p?es 1 milion u?astnik? v?ku mezi 30 a 102 o jejich spanku trvani a ?etnosti nespavosti. U?astnici byly sledovany a v navaznosti byla provedena po ?ekaci obdobi ?esti let. Udaje, op?t jako v p?vodni studie, je? byla filtrovana eliminovat co nejvice dal?ich p?ispivajici faktory nejvice. To u?inila zna?ne usili, jak je vysv?tleno ni?e.
32. Rizikove faktory vyfiltrovany.
"V nove studii, byli jsme schopni ovladat sou?asn? pro 32 rizikovych faktor?," ?ekl. "To byl velmi velkou praci Cox proporcionalni nebezpe?i modely v milionu lidi s 32 covariates." Tyto faktory zahrnute, v?ku, rasy, vzd?lani, rodinny stav a r?zne zvyky a spanku trvani, nespavosta pra?ek na spani vyu?iti. Vy?et?ovatele rovn?? zkoumany prediktory zdravi jako diabetes a hypertenze, spolu s pou?itim lek?. "To byla vybrana ?aste?n? kv?li marginalnimi analyz," ?ekl Dr. Kripke. "Samoz?ejm?, studie bylo navr?eno p?edev?im se podivat na rakovinu predictors, tak nem?li ka?dou prom?nnou, ktera bychom mohli p?at," dodal.
Po studiu v?ech faktor?, Dr. Kripke ?ekl, ?e umrtnosti klesla. "Ovladaci prvek pro jine rizikove faktory, sni?uje riziko spojene s kratkymi spanek vic, ne? s dlouheho spanku," ?ekl. "Umrtnost zvy?i vyrazn?ji na del?i stran? ne? na kratke stran?". Dr. Kripke ?ekl, mirn? ni??i umrtnost na?li mezi ?enami spi ?ty?i hodiny na noc ne? mezi t?mi spat osm hodin, a?koli "pravd?podobn? vyznamn? tak".
Tak?e nem??e? spat - mo?na dobra v?c?
"Je to zvla?tni, jsme na?li umrtnost pom?r men?i ne? 1,0 s oznamenou rostouci Insomnie za m?sic," hlasil Dr. Kripke. "To znamena, ohlasil nespavost, kdy? jsme ovladali pro dal?i covariates, kte?i ?ili dele. "nevim, jestli v??im ?e je to spolehlive ochranny u?inek nespavosti, ale to je, jak udaje nazna?uji." Take za zminku, poznamenal, ?e "Kdy? jsme ovladali za dobu trvani spanku a nespavost, t?ch, kte?i ?ikali, ?e vzala pra?ky na spani m?l podstatn? vy??i umrtnost."
Dlouheho spanku - mo?na neni tak dob?e?
?ada dal?ich studii prokazaly obdobne vysledky tykajici se vy??i umrtnost mezi dlouhy spanek. Podle Dr. Kripke studie "pou?ivat ?adu technik m??eni comorbidity". "Uji??uji vas, ?e zvy?ene umrtnosti spojene s dlouheho spanku epizootologicky je velmi, velmi spolehlive zji?t?ni. U? je k dispozici v literatu?e od roku 1964 a proto?e pak nikdo nebyl schopen ud?lat studii, ktera by mohla vysv?tlit toto p?idru?eni podle komorbidit."
Shrnuti - spi? vice ne? 8 hodin denn? nebo men? ne? 4 hodiny denn?, s ne leka?sky p?ispivajici faktory, vas dat do hrobu mnohem d?ive, ne? si p?ejete.
Jsou ov??ene zp?soby, jak pomoci bojovat proti tomuto problemu. N?kolik jednoduchych navrhy jsou uvedeny ni?e:
1. Sni?eni kofein. Jednodu?e ?e?eno, kofein m??e vas udr?et vzh?ru. M??e z?stat v t?le dele, ne? si myslite, ?e u?inky kofeinu m??e trvat a? osm hodin vyprchavat. Tak?e pokud jste vypit ?alek kavy v odpolednich hodinach a stale odkladaji v noci, kofein m??e byt d?vod. Kon?im kofein alespo? ?ty?i a? ?est hodin p?ed spanim pom??e usnout, snaz?i.
2. Nepij alkohol jako spanek. Alkohol m??e pomoci zpo?atku vam usnout, ale rovn?? zp?sobuje poruchy spanku za nasledek men? klidny spanek. Alkohol pit, p?ed spanim m??e zvy?it pravd?podobnost ?e se probudi? b?hem noci.
3. Klid p?ed spanim. Stres neni jen t? bavi, to p?sobi paseku jak mezi na spani. Vyvinout n?jaky druh pre-sleep ritualu, p?eru?te spojeni mezi stresem a spat cely den. Tyto ritualy mohou byt nejkrat?i 10 minut nebo tak dlouho, jako za hodinu.
Pokud nem??ete spat a pot?ebujete n?co d?lat, a co takhle nakupovat? Jit do kuchyn? pomoci blender
JT je vyvoja?, investor? a in?enyr. Nav?tivte tento web na adrese http://www.kitchenaidblender.org